Stále víc mě to táhne ke kořenům, k přirozenému způsobu života. Kdysi jsem četla knihu Ženy, které běhaly s vlky. Je to o nalezení divošky v sobě. Předlohou tohoto obrazu je pes mého kamaráda. Rád ho fotí jako vlka. Myslím, že ve chvílích, jako je tato, sám pes zapomíná, že je psem, a probouzejí se v něm dávné instinkty jeho vlčích předků. Takové chvíle taky občas zažívám.