Aklimatizační den. Vylezli jsme na kopec "za chalupou", na prostornou louku, odkud už nebyla vidět vesnice. Hromady yačinců sloužící na topení i hromady odpadků čekající na likvidaci žehem už byly z dohledu a před námi se tyčil majestátní Ama Dablam. Údajně nejkrásnější hora na světě a minimálně v tu chvíli jsme to všichni cítili stejně. Lehce pofukoval vítr, jinak bylo úplné ticho. Nikde nikdo, jen takový zvláštní pokoj a klid. A ten majestátní velikán před námi. V tu chvíli jakoby se život zastavil.
