výmalba jídelního vozu z r. 1904





17. 5. 2025



Na počátku šlo pouze o tvorbu digitálního návrhu, který by měl být na strop natištěný. Postupné práce na vagóně však brzy tuto možnost vyloučily. Původní, časem pokroucené dřevěné povrchy nepřipustily žádné moderní zkratky. Ukázalo se, že vše bude opět poctivým dílem lidské ruky. A tak se sešli dva blázni: jeden, kterého vůbec napadlo něco takového v dnešní době poptat, a druhý, který se rozhodl to zkusit.





Strůjcem celého projektu bylo Muzeum starých strojů a technologií ze Žamberka, kterému se povedlo získat historický rychlíkový jídelní vůz české společnosti Ringhoffer Tatra z počátku minulého století. Byl řazen do souprav v době Rakouska Uherska i mezi světovými válkami. Původně sloužil u firmy SSG ve Švýcarsku, což je dceřiná společnost firmy CIWL -Společnost mezinárodních a jídelních vozů CIWL provozovala mimo jiné slavný Orient Express.

Mým úkolem bylo navrhnout a později tedy i namalovat secesní ornament na strop vagónu.


Celý umělecký projekt jsem vnímala jako velký a zodpovědný úkol. Je to přece jen práce, která člověka přetrvá a stane se novým článkem historie. Vlastně zde šlo o to historii vytvořit. Inspirovat se dochovanými materiály a navrhnout motiv, který bude autentický. Až se fotografie hotového interiéru zamíchá mezi fotografie dobové, aby bylo uvěřitelné, že všechny vozy jsou výtvorem téže doby.


Ústředním motivem mého návrhu se stal kosatec. Kromě toho, že mě vrací do dětství a má pro mě osobní význam, bylo jeho předností snadné ztvárnění a zároveň efektivní vzhled, v secesi oblíbený.


Když jsem do vagónu vešla poprvé, připadalo mi, že má na délku snad kilometr. Trochu jsem se orosila. Pak jsem si doma zkusila malovat vleže s rukama nad hlavou, a to jsem se orosila podruhé. Dostávala jsem spoustu jistě dobře míněných rad, jak na to, které zahrnovaly meotar, dataprojektor, „brnkačku“, šablony a sprejování. Venku stálo staré lešení, prý abych si mohla u práce lehnout.


Celou plochu 30 m2 jsem si rozdělila na několik opakujících se úseků, což mi pomohlo nejen psychicky, ale také technicky. Nakonec ani nebylo nutné malovat vleže či v jiných nepřirozených polohách a díky šablonám, které jsem si vytvořila na pauzovací papír, šla práce rychle od ruky. Ještě v průběhu malování se motiv lehce upravoval, doplňovaly se různé detaily a dotvářel se celkový vzhled. A kolibříci, kteří byli původně jen dílem žertu, nakonec ozdobili ty nejmenší plochy a podtrhli secesní styl typický pro období první republiky.


Vagón by měl být zařazen do historické soupravy, která bude jezdit o letních prázdninách na pravidelné lince v podhůří Orlických hor.